Templáři

Jak už bylo řečeno v předchozí kapitole, roku 1119 Hugo z Paynsu s osmi dalšími rytíři založil rytířský řád s účelem chránit křesťanské poutníky ve Svaté zemi. Dostalo se jim nemalé podpory ze strany papeže i světských panovníků, kteří po úspěchu první křížové výpravy nešetřily dary, aby nově vzniklý řád měl prostředky k uskutečnění svých ušlechtilých ideálů. Tak hned z počátku získali Templáři nemalé finanční částky a pozemky v celé západní Evropě. Než však byli uznáni církevním koncilem, museli jako řádoví rytíři vypracovat pravidla, která byla nezbytná k jejich fungování.

Musíme si uvědomit, že ať už byl řád založen z jakkoliv ušlechtilých pohnůtek, nebylo pro církev jednoduché potvrdit jeho platnost. Vždyť podle křesťanské víry Ježíš přísně zapovídal násilí ve všech formách. Koncil však vycházel z učení svatého Augustiniána, které říká, že obrana života či víry není hříchem, ať už je vedena slovem či mečem. Druhou problematickou věcí byla řádová pravidla. Církev nestála o čistě vojenskou organizaci, navíc založenou franckou válečnou šlechtou. K obraně života křesťanů ve Svaté zemi bylo zapotřebí mužů čisté víry i srdce. Proto vypracovala 72 bodů závazných pravidel, podle kterých měl řád fungovat. Ty vycházely převážně z učení svatého Benedikta a zjevně odrážely touhu církve učinit z Teplářských rytířů v první řadě mnichy. Templáři tato pravidla přijali opravdu za svá, ale nikdy nezapomněli na svůj skutečný úkol. To jim po následujících 200 let přineslo neotřesitelnou podporu Papežského stolce a mnoho úlev či daňových výhod, které byly řádu, během jeho fungování uděleny. Nejvýznamnější z nich byla, že Templáři nepodléhali žádnému ze soudů - ani světskému, ani církevnímu - jen Papeži.

Templáři si již velmi brzy po svém založení vydobyli pověst skvělých válečníků a zbožnýchmužů. Po úspěchu prvníkřížové výpravy vybudovali po celé Palestině množství hradů a pevností, které měli za účel nejen chránit důležité obchodní a poutní cesty, ale především zabránit muslimským vpádům. Jejich vojenská aktivita mimo území Svaté země byla velmi vzácná, neboť Tepláři byli úzce spjati se svým posláním v Palestině, ale z historických pramenů jasně vyplývá, že se účastnili i v bojích proti Maurům ve Španělsku během reconquisty.